Bydlení v nájmu

Pokud jste se rozhodli pro bydlení v nájmu, vybírat si budete ze dvou možností. Pokud žijete sami, nejspíš se rozhodnete pro nájem pokoje či bytu. V případě větší rodiny lze pronajmout i rodinný domek. Nebo větší byt. Tento způsob bydlení je pro jeho uživatele vcelku příjemný. Za dohodnutou částku měsíčního nájmu má zajištěný veškerý servis, který je povinen zajišťovat majitel bytu či nemovitosti. Nájemní bydlení je vhodné pro pracovně vytížené lidi, kteří by na údržbu svého bydlení neměli čas. Ve srovnání s bydlením v osobním vlastnictví má tento způsob bydlení jednu nevýhodu. Přestože je nutné každý měsíc platit dohodnuté nájemní částky, byt i dům budou vždycky majetkem jeho pronajímatele. Což může po dvaceti letech tvořit částku, za kterou by mohl nájemce byt či dům vlastnit. Proto je potřeba ještě před nastěhováním zvažovat, který způsob bude vhodnější. 

Bydlení v osobním vlastnictví

Pokud máte zájem o bydlení v osobním vlastnictví, připravte se na počáteční investice, které nejsou zanedbatelné. V případě, že si koupíte už zbudovaný byt či dům, je potřeba mít, i v případě hypotéky, určitou část uspořenou. Bydlení v osobním vlastnictví vyžaduje zájem o jeho každodenní údržbu. Pokud se navíc rozhodnete si vlastní bydlení vybudovat sami, připravte se na vyšší finanční zátěž. Ta se ale, při dobrém finančním plánu, svému majiteli přibližně do dvaceti let vrátí. Výhoda bydlení ve vlastním bytě či rodinném domku je v tom, že je to váš majetek, o který se sice musíte starat. Ale investované peníze zůstanou ve vašem vlastnictví. A je jenom na vás, jestli ho po vás zdědí další generace či dům prodáte.

Bydlení v družstevním vlastnictví

 
Tento způsob bydlení využívá jen asi desetina domácností. Pokud se pro něj rozhodnete, počítejte s tím, že jeho majitelem bude družstvo, které byty vybudovalo. A jenom na něm záleží, jestli vám umožní převod do vašeho vlastnictví. Stává se, že v jednom domě polovina nájemníků byt vlastní, druhá je v nájmu. Tento způsob bydlení je potřeba pečlivě promyslet.