Proč je čištění koberců nezbytný proces

Koberce provází lidstvo spoustu let a spolu s nimi i proces jejich čištění. Koberec má tu nevýhodu, že se nachází v horizontální poloze přímo na podlaze, což je místo, kde díky zemské gravitaci koncentruje nejvíce nečistot, v porovnání s jinými částmi místností. Prachové částice, které se víří ve vzduchu, ulpívají mezi kobercovými vlákny, a některé z nich do struktury tkaniny zatlačíme při chůzi. Tím vzniká docela kompaktní hmota, která nemá ve světě textilií obdoby. Vtip je ovšem v tom, že není tak snadné se jí z povrchu koberce zbavit.

Kdybychom žili v prostředí, kde se takřka nevyskytuje tuk, a které je navíc vyprahlé, jako poušť, tam by prachové částice neměly šanci zatlačit se mezi vlákna a přilepit se na ně. K jejich likvidaci by obyčejný vysavač postačil, a to i s docela malým sacím výkonem.

Právě díky mastnotě, kterou na koberec dodáme z potu na chodidlech a z aerosolů při přípravě pokrmů, a díky vyšší vlhkosti vzduchu vytvoří prach hustou kaši, a ta vlákna dokonale obalí, čímž postupně ztrácí na své barevnosti, hladkosti a lesku. Proto se musí koberce pravidelně čistit buď ručně kartáčem, nebo speciálním strojem, např. nějakým výkonným rotačním systémem. Je-li proces čištění koberců důkladný, pak si snadno s těmito nečistotami poradí.

Kde jsou bakterie, je i zápach

Nečistoty organického původu, které na kobercích převládají, jsou živnou půdou pro různé kmeny bakterií. Některé bakterie jsou nám prospěšné, např. pro trávení a zpracování živin z pokrmů v tlustém střevě, jiné pomáhají udržet správné pH naší pokožky, ale na koberci nejsou zrovna vítané. Pokud doma našlapujete po podlaze častěji v ponožkách nebo přímo naboso, pak se koberec také stává v jistém slova smyslu ponožkami, které ovšem nekončí v pračce, ale máte je stále pod sebou. Proto je čas od času vhodné tyto „ponožky“ také vyprat.